Projekt - Prolínání výchov
Prolínání jednotlivých výchovných předmětů hraje ve školním prostředí důležitou roli. Umožňuje žákům vnímat učivo v širších souvislostech, rozvíjet kreativitu i spolupráci a zároveň zapojit různé typy dovedností – od pohybových přes hudební až po výtvarné. Díky tomu se výuka stává pestřejší, zábavnější a pro žáky přirozenější.
Jedním z příkladů takového propojení je spolupráce tělesné a výtvarné výchovy. Žákyně tercie si v hodinách tělesné výchovy se Soňou Svobodovou vyzkoušely kruhový trénink podle předem připravených obrázků cviků. Ve druhé části si pak samy navrhovaly vlastní cviky, které zároveň výtvarně zpracovaly pomocí jednoduchých ikon postaviček typických pro tělesnou výchovu. Kreativita se propojila s pohybem také při běhací hře založené na pantomimě, kterou některé skupiny realizovaly pod vedením Veroniky Butkovičové na základě vlastnoručně vytvořených obrázků. V sekundě si pak žáci se Simonou Hrochovou zpestřili předvánoční období netradiční pohybovou aktivitou – po tělocvičně sbírali „kapří šupiny“ a lepili je na připravený obrys, čímž společně vytvořili výsledný obraz. Aktivita měla podobu zábavné rychlostní soutěže.
Ve výtvarné výchově s Martinou Žižlavskou došlo k zajímavému prolínání kreativního a pohybového vyjádření uměleckých děl. V kvintě se dobrovolníci stavěli do rolí konkrétních soch či sousoší, zatímco jejich spolužáci hádali, o jaké dílo a kterého autora se jedná. Žáci sekundy se pak věnovali tvorbě tzv. živých obrazů inspirovaných příběhem – ve skupinách ztvárňovali pomocí vlastního těla vybranou pasáž, kterou ostatní následně rozpoznávali. Tento přístup přirozeně propojil výtvarnou výchovu s dramatickými a pohybovými prvky a podpořil aktivní zapojení žáků.
Propojení tělesné a hudební výchovy si vyzkoušeli žáci primy v hodinách vedených Veronikou Butkovičovou a Simonou Hrochovou. Při rytmizačních cvičeních skákali do kruhů podle hudebního doprovodu a museli přitom dbát na správné načasování i koordinaci pohybu, aby se vyhnuli vzájemným kolizím. Cvičení tak rozvíjelo nejen pohybové schopnosti, ale i smysl pro rytmus a spolupráci.
Hudební výchova se přirozeně prolíná také s pohybem a tancem. V hodinách Kateřiny Šnejdarové se studenti kvinty v rámci výuky renesance seznámili nejen s dobovou hudbou, ale také s typickými tanečními kroky. Ty si samostatně nastudovali a ve skupinách secvičili k závěrečné prezentaci. V dalších hodinách se věnovali předjazzovému období a písním amerických otroků, včetně blues, které si vyzkoušeli i pohybově. Žáci sekundy si osvojili základní kroky lidových a společenských tanců, jako je mazurka či valčík, a to přímo s hudebním doprovodem. Propojení hudby a pohybu se objevilo i v tercii, kde žáci s Libuší Blahovou doplňovali výuku jazzu a dvanáctitaktové harmonie rytmickým pohybovým doprovodem – vytleskáváním, dupáním či pochodováním ve skupinách.
Tyto aktivity ukazují, že propojení různých výchovných oblastí přináší do výuky nejen nové podněty, ale i radost z objevování a společného tvoření.







